Michael Blažík je součásti realizačního týmu starších žáků na Barrandově, kde zároveň jako šéftrenér odpovídá za sportovní proces mládežnických týmů větve Barrandov. Jeho hlavní náplní je v letošním roce připravovat spolu s Martinem Rynešem juniory pro zápasy v G2 lize juniorů či na plánovaný přechod do sparťanského A-týmu. Zároveň, díky funkčnímu propojení obou elitních týmů, působí jako druhý asistent u A-týmu s důrazem na zapojování mladých hráčů do extraligového týmu. Své florbalové dovednosti rozvíjí stejně usilovně, jako je rozdává. O obě varianty bude usilovat také na blížícím se MS ve florbale ve Švédsku, kde povede reprezentaci Jižní Koreje, kterou trénoval během svého letního trenérského pobytu v této exotické zemi. Více o této unikátní možnosti si můžete přečíst ZDE.  

Víkendové zápasy byly velmi vyrovnané, Sparta v nich získala 5 bodů, mohla mít všech 6, případně také žádný. Jak jsi tato utkání viděl?

Z víkendu jsme chtěli 6 bodů, nakonec bereme o jeden méně, ale vzhledem k průběhu můžeme být rádi. Zvláště v sobotním utkání s Havířovem jsme měli na konci velké štěstí štěstí, že jsme nejen srovnali, ale hned vzápětí šli i do vedení. Torpedo mne velmi překvapilo, podle tabulky jsme očekávali jasný zápas, ale opak byl pravdou. Divím se, že Havířov je zatím stále bez bodu, jsem však přesvědčený, že v nejbližší době už bodovat budou. Naštěstí to nebylo s námi. Potěšilo mne, že v soupeřově týmu bylo i pár hráčů, které jsem v Havířově trénoval a byť dorostenci, v zápase se vůbec neztratili.

S Brnem už náš výkon měl vyšší kvalitu. Bohužel jsme zlepšenou obranu nepodpořili větší produktivitou a neproměněné šance nás stály bod. 

Juniorský tým je přesně po polovině základní části G2 ligy juniorů na čtvrtém místě s tříbodovou ztrátou na třetí Tatran a sedmibodovým náskokem na osmé místo zaručující play-off. Je toto umístění odpovídající?

Myslím, že umístění odpovídá. Střed tabulky je vyrovnaný, ale my jsme všechny týmy pod námi, kromě Náchoda, porazili, a proto jsme zaslouženě na současné pozici a to i přes nezvykle velkou marodku, která nás od října kosí.

Kdybychom se vyvarovali zbytečných ztrát, byli bychom třeba o příčku výše, ale na kdyby se nehraje. Zvláště po loňském roce musíme zůstat pokorní.

 

V sezóně jste již hráli s každým týmem juniorské soutěže. Jaké zápasy Tě překvapily, jaká je dle Tebe úroveň této soutěže a co tedy říkáš na tabulkové umístění jednotlivých týmů?

Soutěž je poměrně vyrovnaná. Samozřejmě výkonnostní rozdíly mezi týmy jsou, ale odehraná utkání ukazují, že každý je schopen porazit každého. Kvalitu ligy snižuje velký počet dorostenců v mnoha týmech, i když mnozí se mezi juniory vůbec neztrácejí. Přes to všechno se mi liga jeví jako dobrá a časem půjde nahoru. Model soutěže bych neměnil.

Překvapením je pro mě Náchod, který se jako nováček drží v tabulce nahoře a vůbec to není náhoda. Perfektně organizovaná obrana, dobrá fyzická kondice a pár individualit, které patří mezi špičku G2 ligy dělají z Náchoda tým, se kterým se musí počítat do první poloviny tabulky. Když se k tomu přičte bouřlivá atmosféra v jejich domácí aréně, máme tady hodně nepříjemného soupeře. Trochu mne pak mrzí, že tento pověstný 6tý hráč na našich domácích utkáních chybí a ticho v hale je větší než na tréninku.

Nemilé překvapení byl debakl s Tatranem, který nás doslova srovnal se zemí. Na druhou stranu, to byla facka, která přišla ve správný čas a kterou jsme potřebovali.

Umístění jednotlivých týmů jsem vesměs očekával, snad jen mistr z Ostravy a právě nováček z Náchoda se pohybují opačně, než bych tipoval na začátku ligy.

 

V letošním roce je znát velká spolupráce mezi „áčkem“ a juniorským týmem. Jaký je v porovnání juniorský a extraligový florbal, rozdíly na přípravu hráčů či další věci?

Z této spolupráce mám velkou radost. Junioři a mužský tým jsou si letos blíže, než kdy jindy a juniorskému týmu to velice prospívá. Hráče posouvá dále a už tři junioři se pravidelně objevují v základní sestavě "áčka". Věřím, že do konce sezóny se jich tam objeví ještě více. S Jaroslavem Berkou spolu o juniorce neustále komunikujeme a na tréninku už dal šanci většině týmu. Je pak už jen na hráčích samotných, jak se svou šancí naloží a zda si místo v týmu vybojují.

Porovnání soutěží je velice obtížné. Rozdíly jsou obrovské a to ve všech směrech - největší rozdíl vidím ve fyzické připravenosti a tempu, které v extralize utkání mají. Týmy které nejdou do zápasu naplno, neuspějí a pokud se hráči přestanou na chvíli soustředit, soupeři nemilosrdně trestají. To v juniorské soutěži chybí. Hráči nejsou v hlavách připraveni pracovat na 100% po celou dobu utkání, ale ani v tréninku. Tým, který se tomu nejvíce přiblíží, pak může pomýšlet na ty nejvyšší příčky.

 

Brzy budou začínat odvetné zápasy, jaké jsou sparťanské cíle a přání do druhé poloviny soutěže?

Rozhodně chceme být lepší, než v první půli. V té jsme si potřebovali dokázat, že po loňském 9. místě můžeme bojovat v horních patrech tabulky. Nyní bychom 4. místo rádi vylepšili. Základem ale musí být větší píle a úsilí v tréninku, protože jen tak můžeme dosáhnout našich cílů. Rád bych, abychom posbírali ještě o něco více bodů a postupně se připravovali na play-off, kde chceme promluvit do soubojů o medaile.

 

Co považuješ za klíčové dovednosti, na kterých musí současní junioři nejvíce pracovat? Ať už s ohledem na svůj věk, případný přechod do extraligového týmu či květnové juniorské mistrovství světa.

Myslím, že v první řadě je to hlava. Ujasnit si čeho chci dosáhnout a jakou cestou k cíli dojdu. Kromě individuálních dovedností a fyzické kondice, ve které máme v českém florbalu pořád velké rezervy, by to měly být detaily, které ale hrají velkou roli a často rozhodují o úspěchu a neúspěchu - naznačování, komunikace, hra s hlavou nahoře a disciplína v taktice. V neposlední řadě to pak je přidávání si po tréninku. Není to žádná věda, spíše dřina.

 

Jak ti ve tvé trenérské práci pomáhá, že působíš zároveň u více mužstev? Jsi veden jako asistent trenéra u A-týmu, kde je tvým úkolem konzultovat zapojování mladších hráčů do sestavy, zároveň však nejen ty, ale také trenér A-týmu Jaroslav Berka, trénujete st.žáky. V čem vidíš přínos tohoto propojení?

Díky všem těmto pozicím mám přehled o vývoji hráče od žáčků až po extraligu a tento ucelený pohled mi pomáhá být lepším trenérem. Vidím jaké dovednosti hráči v extralize postrádají a snažíme se na nich pracovat už v brzkém věku s žáčky. S Jaroslavem Berkou už druhým rokem vedeme starší žáky, já na Barrandově a on na Podvinném mlýně. Mě osobně práce s mladšími hráči nesmírně baví a nabíjí energií. Dělají obrovské pokroky a rostou nám budoucí tahouni mužského áčka. S Jardou neustále naši koncepci výchovy mládeže konzultujeme a snažíme se ji zkvalitňovat o nové poznatky. Jsem přesvědčený, že jsme nastoupili správnou cestu a již brzy začneme sklízet ovoce. Prvním zábleskem může být postup obou týmu starších žáků do nejvyššího A koše. Avšak nejde mi ani o ten fakt, že jsme mezi nejlepšími týmy, jako spíše o cestu, kterou jsme tam došli. Je úžasné, co se nám v posledních letech daří ve Spartě budovat. Já osobně jsem vděčný, že se na něčem takovém můžu podílet a být součástí velké florbalové rodiny, kterou Sparta je.