Od začátku bylo jasné, že tento turnaj bude velmi prestižní, již vzhledem k jeho obsazení. Organizátoři z Tatranu se totiž rozhodli uspořádat turnaj jen pro zvané, většinou týmy, jejichž mužské týmy jsou účastníky extraligy.

 

V kategorii elévů bylo pozváno 8 družstev.

AC Sparta Praha, Florbal Chodov, Billy Boy Mladá Boleslav, Sokol Pardubice, Black Angels, MDDM Ostrov a dvě družstva pořádajícího Tatranu.

 

V sobotu se rozehrály skupinové zápasy, ve kterých se rozhodlo o účastnících nedělních finalových bojů. Prvním nezvyklým jevem byla velikost hřiště. Hrálo se totiž na hřišti velikosti běžné pro soutěže dospělých. Druhou nezvyklou věcí byl hrací čas  2 x 20 minut.

V jednom dni tedy elévské družstvo muselo sehrát tři velmi vyčerpávající utkání.

K prvnímu zápasu nastoupila naše elévská parta proti týmu Tatran Black. A hned začala neskutečná jízda. Od prvních minut bylo jasné, kdo je na hřišti lepší. Malí Sparťánci hráli nádhernou kombinační hru, která zvedala diváky ze sedaček. Padalo hodně gólů a to jen do sítě soupeře!! Po úžasném výkonu zasloužené vítězství 12 : 0.

Po několikazápasové pauze nás čekal druhý zápas, tentokrát proti týmu Ostrova. Znovu se hrál krásný florbal, zejména na naší straně. Výkon celého družstva byl soustředěný a borci byli na konci odměněni vítězstvím 13:3!!

Ke třetímu, večernímu zápasu, nastoupili elévové proti týmu Black Angels. A to byl první velký prubířský kámen pro naše nejmladší. Black Angels se celý den prezentovali podobnou hrou, jako naše družstvo a dal se tedy čekat velmi kvalitní zápas. A to se také potvrdilo. Od prvních minut se na palubovce odehrával jednoznačně nejhezčí zápas toho dne. Také to byl zápas o prvenství ve skupině. Po velmi vyrovnané první třetině jsme prohrávali 3:1. Některé týmy by to zlomilo. To by to ale nesměli být malí Sparťani!! V tomto zápase se poprvé ukázal charakter týmu. Začal opravdový boj o každý balonek a rozstřílela se naše žolíkovská lajna, složená z hráčů letošní přípravky!! Trio Havlina, Eisenkolb, Kárník, předvádělo neskutečné věci a postupně přispěli k vyrovnání na 3:3. Když padl rozhodující gól na 4:3, soupeř už nedokázal odpovědět. Bylo to tedy další vítězství a definitivní potvrzení prvního místa ve skupině.

 

V neděli se rozhodovalo o medailistech. Byla otázka, jak hráči dokázali přes noc zregenerovat a připravit se na rozhodující souboje.

K prvnímu utkání nastoupili borci proti druhému týmu TATRANU. Domácí hala, velké množství fanoušků, výborná atmosféra, to vše hrálo našemu soupeři do karet. Hřiště bylo oproti prvnímu dni zmenšeno a hrací čas byl také upraven. Hrálo se 3 x 12 minut čistého času. Taky pořádná nálož pro děti, které jsou normálně zvyklé hrát 2 x 10 minut.

Do boje se pustili opět všichni naši borci a opět předváděli všechno, co se naučili. Jedna hezčí přihrávka střídala druhou, jedna klička za druhou rozhazovala soupeře a Sparta byla od začátku jasně lepším týmem. Jenže, jak už to tak bývá, když jeden tým tlačí, druhý využívá vysunuté obrany a hrozí z brejků. To se také stalo a na začátku třetí třetiny jsme šli na hřiště za stavu 0:3. Sparťani to ale znovu nechtěli jen tak zabalit. Semkli se a začali bojovat na

120 %. Ostřílení borci Kuchynka, Krupička, Dvořák, Vachudová, Vobořilové, Václavík, Bouška, Havel, Pfannenstiel a Brejcha se za podpory tří žolíků rozhodli, že takhle by to tedy nešlo. První gól na sebe nenechal dlouho čekat a pak začala velká stíhací jízda. Nádherné individuální akce se prolínaly s krásnou kombinační hrou a celé snažení mělo velmi sladkou tečku. Podařilo se nejen srovnat, ale dokonce vstřelit i vítěznou branku. Na závěr svítil na světelné tabuli stav 4:3 pro Spartu a fanoušci bouřili. Druhý otočený zápas, to je síla téhle party!!

Jsme tedy ve finále!

A do finále jsme nastoupili proti týmu Billy Boy Mladá Boleslav. Finálový zápas se nesl v celkem poklidném duchu a florbal na obou stranách byl skutečně tím nejlepším, co bylo po oba dny v elévské kategorii k vidění. Na hráčích obou týmů již byla patrná velká únava, ale přesto se hrál krásný florbal, plný osobních soubojů a také branek. Naštěstí většinou do sítě soupeře. A na tom mají svůj lví podíl také oba naši golmani. Šimonové Kodalík a Libřický přiváděli svými bravurními zákroky soupeřovy útočníky do stavu šílenství. Finále bylo oboustranně odmakané na hranici vyčerpání a na konci se radoval jen jeden tým.

 A byla to SPARTA!!! Nejmladší Sparťani zvedli nad hlavu nádherný pohár a se zlatými medailemi na krku si s chutí zaskákali oslavný taneček, protože KDO NESKÁČE, NENÍ SPARŤAN HOP HOP HOP!!!

 Obrovský dík z trenérské kabiny si tedy zaslouží všichni borci, kteří se na tomto velkém úspěchu podíleli.

 

Byla to parádní jízda!!!