O víkendu 8.-9.12 proběhlo další kolo elévské soutěže, kterého se zůčastnila obě elévská družstva.
Ruďoši vyrazili do krásné sportovní haly gymnázia v Neratovicích. V mrazivém dni se sešla nabitá sestava, plná nových tváří, podpořená několika zkušenými borci. Už od prvního zápasu bylo jasné, že se nováčci vrhli do bojů s plnou vervou a nasazením. Výkony jednotlivců na všech postech byly velmi dobré a o tom svědčí také výsledky všech odehraných zápasů. Tři zápasy, dvě výhry a jedna těsná prohra o gól. To je konečná bilance tohoto úžasného týmu, sestaveného z většiny hráčů přípravky!!!
Turnaj od turnaje sleduji na většině borců zlepšování v technice hole a také v bojovnosti a odhodlání zvítezit.
Takže v sobotu to bylo nakonec třetí místo Ruďochů a výborná předvedená hra. A to měla ještě přijít druhá adventní neděle.......
 
A ta také přišla. Do Uhřínevsi jel tým Žluťáků, jako čerstvý postupující z nižšího koše D. Nečekal jsem tedy nijak zázračné výsledky a jen se těšil na krásný florbal. I když mi něco říkalo, že tahle parta je k nezastavení..
A to se také potvrdilo. Hned v prvním zápase nás čekal velmi těžký soupeř z Bohemky, plný šikovnývh holek a kluků. Hned na začátku utkání se projevila jejich šikovnost a naše bázeň a prohrávali jsme 0:2.
Pak to ale přišlo. Do druhého poločasu jakoby Sparťanská žlutá banda nastoupila politá živou vodou. Útok střídal útok, obránci makali jak barevní a naše akce opět zvedaly diváky ze sedaček. Konečný stav 5:2 a parádní začátek dne.
V druhém utkání nás čekal další silný soupeř. Wizzardi. Od začátku boj o každý balonek. Výkonnostně naprosto vyrovnaná partie, která po zásluze také vyrovnaně skončila. Remíza stačila k postupu do finálového boje s chasníky z Rudné.
Obávaný soupeř s výraznou výškovou i váhovou převahou se do nás zakousl a zápas byl skutečným soubojem dvou výborných týmů. Malí sparťani opět dokázali, jak obrovské mají srdce a co všechno dokážou pro tým udělat. Na hranici sebeobětování se vrhali do nerovných soubojů, ze kterých si mnozí odnášeli zranění a bolístky. To je ale nezastavilo. Stav se přeléval z jedné strany na druhou a stav byl stále vyrovnaný. Nikdo se nedokázal soupeři vzdálit o více než jeden gól.
Dvě minuty před koncem zápasu se Sparta dostala do vedení 5:4, které držela zuby nehty až do konce. 6 vteřin před závěrečným hvizdem se však ozval jiný hvizd. Postavení našeho bránícího hráče v brankovišti a jasný nájezd. Jenže jsme měli v bráně Šimona. Naprosto bez nervů soupeřův nájezd po Kafkovsku vyrazil a pak už se to všechno podařilo udržet.
Na konci vytryskl gejzír radosti a mohl se slavit postup do koše B!!
Dvě vítězství ve dvou turnajích po sobě. Nádhera.
Ale já stejně nejvíc slavím tu šikovnost a přehled na hřišti, který naši borci předvádějí. Je to parta, která táhne za jeden provaz a šlape jak dobře namazaný stroj!!!

Díky všem a příště už se zase těším

Michal