Dorostenky pořádaly na Barrandově

První prosincovou sobotu si sparťanské dorostenky poprvé v historii vyzkoušely, jaké to je, pořádat turnaj vrcholové soutěže své věkové kategorie. V hale na Barrandově, kde v průběhu týdne absolvují dvě tréninkové jednotky, přivítaly osm soupeřících týmů z Prahy a Středočeského kraje. Bodovat se jim ovšem nepovedlo ani v zápase s celkem ze špice, ani z chvostu tabulky.

Dorostenky | 26. prosinec 2019
Dorostenky pořádaly na Barrandově

Sparta vs. FbŠ Bohemians / 0:27

První utkání hodnotí obránkyně Viktorie Lebedeva, pro kterou se jednalo o první soutěžní zápas v dresu Sparty: "Zápas se nám příliš nepovedl, mám z něho spíš smíšené pocity. Zlepšit bychom měly rychlost, vytrvalost, komunikaci na hřišti. Především si ale myslím, že jsme ho měly prohraný už dopředu v hlavě. Což je škoda, protože hrát se dá s každým!"

Sparta vs. Florbalová akademie MB / 1:7

Druhý zápas komentuje obránkyně Hana Železná: "Byl mnohem lepší, než předchozí s Bohemkou. Alespoň trochu jsme zlepšily jak tempo, tak komunikaci mezi sebou. První třetina byla velmi vyrovnaná, hrály jsme se zodpovědnou obranou a dostaly se i k několika útočným šancím. Ty jsme bohužel neproměnily. Hned na začátku druhé třetiny jsme sice dostaly tři góly rychle za sebou, to nás ale neodradilo a v osmé minutě jsme vstřelily naši první branku. Poté jsme však trochu polevily, soupeřky toho využily a přidaly do naší sítě další góly. I přes to, že jsme nakonec prohrály 1:7, si myslím, že tento zápas patří k jednomu z našich nejlepších. Chvilkami se nám dařilo hrát naši hru a i přes nepříznivé skóre jsme utkání nevypustily." 

Závěrečné slovo přidává trenér František Kovač, který s týmem turnaj absolvoval: "Výsledek prvního utkání neřeším, tento soupeř je kvalitativně na úplně jiné úrovni než my. Co nás - především tedy hráčky samotné - ale zajímat musí, je to, proč tomu tak je. Nebyli jsme svědky žádného zázraku, žádných nadpřirozených schopností. Většina holek z Bohemky jednoduše v každém týdnu odtrénuje dvakrát tolik, než většina Sparťanek. A to je pak jednoduchá matematika; stačí si uvědomit, že takové poloviční tréninkové zatížení znamená za dvě sezóny rozdíl čtyřech let! A to je řeč pouze o klubových, týmových trénincích, k nim musíme ještě připočítat další individuální práci. Plus zohlednit fakt, zda trénink probíhá v zápasovém tempu, mimo komfortní zónu, nebo v režimu školního kroužku. Přitom možnosti k rozvoji mají hráčky ve Spartě de facto rovnocenné. Prostě buď chcete a florbal je pro vás hned po škole aktivita číslo jedna, které vše ostatní podřizujete a maximum dáváte, nebo nechcete a není - a pak ty zápasy vypadají a dopadají takhle. Což vás v prvním případě samozřejmě mrzí a štve, ve druhém je jedno. No a  já ty první chápu, a druhých se ptám, zda to má smysl… Mnohem důležitější byl pro nás každopádně druhý zápas, proti soupeři, s nímž v ligové tabulce sousedíme. Naše neschopnost si i v takových podmínkách pořádně přihrát, nebát se přejít jedna na jednu, dokázat se uvolnit do brankové šance, o nechuti opakovaně rychleji popoběhnout ani nemluvě, byly v tomto výkonnostně - adekvátním srovnání do očí bijící a jediný vstřelený gól na našem kontě hovoří zcela jasně a spravedlivě. Bohužel. Ale abych nebyl jen negativní: bez ohledu na okolnosti je skvělé vidět některé výborné individuální výkony hráček, o kterých víte, že florbalu opravdu dávají první i poslední a proto jdou nahoru, funguje to, a prohry a nezájem některých jiných je drtí. To jsou totiž přesně ty typy, na kterých, okolo kterých, budeme novou špičkovou ženskou složku Sparty stavět, s nimiž je radost pracovat!"

Závěrečné poděkování patří všem rodinným příslušníkům našich hráček, kteří obětovali svůj volný čas a s organizací turnaje nám pomohli!

Sestava ACS: Blažková, Hujerová (G2), Kratochvílová, Lukovská, Lebedeva, Navrátilová, Pavlíčková, Pecinová, Šabacká, Valentová (G1), Zemanová, Železná.